Leden 2015

Okamžik

31. ledna 2015 v 13:53 | Jolly the Sad |  Útržky
Sedíme tu spolu, ale tak nějak každý sám. On tam a já tady. Mlčíme. Nevím, jestli mi to vadí. Asi ne. To ticho je podivně uklidňující.

Možná to vadí jemu. Měl bych se ho zeptat. Zvednu k němu oči. Na kolenou má rozloženou knihu a jeho oči se míhají z jedné strany na druhou. Tak se ho ptát nebudu. Jestli mu to vadí, řekne mi.
Nebo ne?

Určitě ano. Přimhouřím oči a prohlížím si jeho tvář. Je uvolněná, jen mezi obočím se mu soustředěním vytvořila vráska. Jeho oči se pravidelně houpou zleva doprava, částečně skryty víčky. Nejspíš ani nevnímá, že tu jsem. A kdybych odešel, ani by si nevšiml.

Mohl bych to vyzkoušet. Jen se tak zkusmo zvednout ze židle a udělat těch šest kroků ke dveřím. To bych vážně mohl, ale asi by to porušilo tuhle zvláštní atmosféru. A to já nechci. Líbí se mi to. To ticho. Ruší ho jen šustění stránek. A taky ta naše vzájemná blízkost. Přestože sedíme každý na jiné straně pokoje. Přijdu si být k němu blíž než kdykoli dřív. Je to zvláštní.

Zvedne svoje neuvěřitelně zelený oči od knihy a mrskne po mně pohledem. Netváří se ani trošku překvapeně, takže věděl, že tu jsem. Zato moje grimasa musí být k nezaplacení, protože jsem se ztratil v myšlenkách a zapomněl jsem, že na něj celou tu dobu zírám. Usměje se tomu. Je to drobný úsměv, který ozdobí jeho úzké rty jen na krátkou chvíli, ale mě zahřeje u srdce. Úsměv mu vrátím a on se vrátí zpátky ke knize.

Nahá

19. ledna 2015 v 16:37 | Jolly the Sad |  Útržky
V češtině mě políbila múza a mně konečně podařilo něco napsat.
Volejte sláva a tři dny se radujte.

Nahá


Mlčení

7. ledna 2015 v 17:32 | Jolly the Sad |  Útržky
Zdravím staré známé i nové tváře.
Vítám vás v novém roce. Moc jsem tu přes svátky nebyla, vím. Taky jsem zjistila, že rok 2014 je co do počtu článků zatím rokem nejslabším. Sice u povídek jde spíš o kvalitu než kvantitu, ale i tak, když vidím ta čísla znázorňující počet článků v měsíci, která až na září nedosáhla 10, je mi trochu trapně. Já se polepším! (Snad.)
Teď už k mému výtvoru. Začala škola, v chemii byla nuda, neboť jsem už zase neměla materiály, tak jsem začala psát. Takže tady to máte. Za kritiku vám budu vděčna. :)

Mlčení
originální
možná trochu smutné?