Březen 2017

deset devět osm

24. března 2017 v 20:45 | Jolly |  Kluci s holkama
Od pasu dolů nahá, šedé tričko - nejméně o číslo větší - se jí shrnulo až k prsům, jak leží ohnutá přes opěrku pohovky. V dlani mobil, vesele si projíždí instagram, zatímco nestydatě vystrkuje zadek. On vejde do obyváku v džínsech a zeleném svetru, co mu ladí k očím. V každé ruce svírá ouško hrnku s čajem - pro ni černý, pro sebe bylinkový. Položí je oba na nízký stolík před pohovkou.

"Mobil," ponoukne ji tiše a ona mu jej vloží do nastavené ruky. "Děkuju. Kdyby něco bylo špatně, řekneš -"

"Peru."

"Dobrá." Usadí se na pohovku. "Pojď sem."

Položí se mu přes klín, pod hlavu si pohodlně dá svůj oblíbený polštář. V celém těle jí nervózně vibruje, stehna se jí lehce třesou napětím.

"Počítej mi. Sestupně, od deseti."

Plesk.

"Deset," vydechne.

Plesk.

...

"Jedna," vzlykne a on ji pohladí po zrudlých půlkách i vrchní části stehen.

"Šikovná holka," pochválí ji. "Moje hodná holka." Jeho prsty jí něžně odhrnou vlasy z čela. Čaj v hrnku už je jen příjemně teplý. "Než donesu mast, vymysli, kterou Disneyovku si pustíme."

"Moanu," odpoví rovnou a pomalu se poskládá do polohy v kleče. Přímý kontakt s pohovkou by byl pro její podrážděnou kůži moc drsný.

nemoc ze studování

11. března 2017 v 19:45 | Jolly |  Útržky


My hips - they ache.

I feel heavy in my bones.

-

The only constant of my life is pain.

a venku ptáci zpívaj jak o život

5. března 2017 v 12:45 | Jolly |  Deník

Mám zhruba 7 (sedm) kamarádů a ti 2 (dva), co nebydlí hodinu ode mě, na mě nikdy nemaj čas.

Fňuk.